Odemykání louky - článek od Wimmera

02.06.2011 10:04

 

 

 Odemykání louky 2011

             Konečně nastal toužebně očekávaný okamžik, kdy jsme po dlouhé zimní přestávce odemkli naši milovanou louku. Zimní čekání jsme si zkrátili pořádáním společenského plesu, spolu s AMK Pačejov a Sokolem Pačejov.  Především oddíl oldskautů věnoval přípravě plesu hodně času.

            Tradiční stavění májky u Joea na chatě napovědělo, že jaro už je tu a s ním i okamžik odemčení naší louky. Na tento den se všichni těšíme, a s napětím očekáváme, jak se zimní období podepsalo na jejím stavu. Občas ji někdo z nás zkontroluje i v zimě, teď však nastává čas, kdy na louce můžeme začít provádět všechny naše aktivity. Čeká nás tu léto plné zážitků ať už při vítání slunovratu, nebo při táboře i dalších návštěvách tohoto magického místa až do podzimního zamykání, kdy louku opět ukládáme k zimnímu spánku.

            Sešli jsme se v sobotu 14. května v 9 hodin u maringotky. První byl na místě Joe, pak jsme dorazili my s Piškotem. Záhy přikráčel Bill a Tangua a postupně všichni ostatní. Vybrali jsme z maringotky všechno potřebné nářadí. Joe zatím dojel pro káru a naložil stromky. Pak jsme naložili nářadí a spoustu vykopaných vrb od Billa. Postupně jsme se rozjeli směr louka. Nejprve vyráží Senťa na čtyřkolce. Joe a Tangua vezou káru s nářadím, za ním jede Piškot, já s Raybackem a Danou mu děláme společnost a popoháníme ho při nákupech, abychom tam nepřijeli v poledne. Následuje Huron s Monikou a Ondra se psem Maxem. V Horažďovicích při nákupech nás dojíždí Béďa s Janou.

           Než dorazí naše posádka na louku, už hoří oheň. Huron ihned začne řádit s pilou a za chvíly je připraveno dříví na celý den. Po nezbytné kontrole všech strategických míst se vydáváme uklidit napadané větve z louky. Tangua  velí k odemčení louky a tak všichni přistupujeme k již velmi známému rituálu. Podle tradice odemyká mladší generace. Klíče se proto ujímá Ondra, který tu čest ještě neměl. Utvoříme kruh a Joe začne předříkávat posvátnou odemykací říkanku. Když Ondra odemkne louku i na třetí západ, všichni si náhle uvědomíme, že jaro je tu a my máme svoji loukuopět k dispozici. Pak se ihned vrháme do práce. Úkol dne byl zasadit stromky na rozmáčený konec našeho pozemku a vyčistit potok, který byl velmi zanesený pískem. Bylo potřeba také opravit vymleté břehy .  Hned se rozdělujeme. Monika s Danou se ujímají  vaření guláše , Piškot se Senťou a s Béďou jdou vyhazovat písek z potoka a opravují vymleté břehy.  Já, Tangua, Joe, Huron, Ondra a Rayback jdeme sázet stromky.  Sázení se daří a asi za hodinu máme nasázeno 70 smrků v zadní části louky. Několik smrků jsme ponechali a zasadili na druhý konec hranice u borovice. Vrby jsme zatím nesázeli s tím, že počkáme na odborníka Billa, aby jsme nedostali, že je sázíme špatně.

          Přiblížil se čas oběda, také potoční skupina již měla opravený břeh, a tak jsme se všichni

odebrali k ohni. Tam už voněl připravený guláš, ale i další lahůdky jako hermelín, nebo klobásky. Jako velký gurmán se tradičně projevil náš provianťák Béďa, který měl svoji obživu pečlivě připravenou a byl vybaven i speciální pánví na opékání. Také Joe neponechal nic náhodě a ukázal, že i v přírodě se nechá udělat pohár se šlehačkou a jiné pochutiny. V době oběda přijíždí Bill s Lukášem a vezou ještě spoustu stromků. Začíná trochu pršet, a tak sedíme v salaši a diskutujeme co a jak vylepšit.  Mezi tím přijíždí Slavík s Lafounem a holky s nejmenšími skautíky. Tak už jsme všichni,je nás tady 22.  Ze zdravotních důvodů bohužel dnes nedorazí Tom a také Pirát který má neodkladné rodinné povinnosti.  Když déšť ustál vyrážíme opět dolovat naplavený písek do potoka a zavážíme s ním mokrou prohlubeň u salaše. Zatím co jedna parta čistí potok, Bill dává dohromady sázecí skupinu, která kolem louky sází vrby pod jeho velením. Uvidíme co z toho vyroste. Počasí se opět rozjasňuje a celé odpoledne je příjemně.

          S postupujícím časem pracovní činnost opadá a více diskutujeme u ohně. Padají všechny možné i nemožné návrhy na táborové stavby a vzpomíná se na zážitky z let minulých. Okolo šesté hodiny večerní postupně louku opouštíme. Není to však to smutné loučení jako na podzim. Vždyť už za měsíc se tady sejdeme při vítání slunovratu...

                                                                                                                                         Wimmer