Začátky skautského hnutí na Pačejovsku
Začátky skautského hnutí na Pačejovsku
Kořeny počátků skautského hnutí spadají do května roku 1945. Zakladatelem zde byl bratr Barborka, který byl podle dochovaných zpráv skautem již před rokem 1939. Zájem o skauting byl velký a tak se přihlásili všichni chlapci a všechna děvčata z Pačejova i okolí; pod Barborkovým vedením vznikají družiny: Rychlé šípy v Pačejově - nádraží, Veverky v Pačejově – vsi a Rackové ve Velenicích. Barborka – Ferina vedl odddíl asi rok. Jeho odchodem do Blovic dochází dočasně k útlumu činnosti. Rychlé šípy se oddělují od ostatních družin a na podzim 1946 zakládají vlastní oddíl pod názvem Jestřáb. Tento název používá celé středisko do dnešních dnů. Vedení oddílu se ujímá bratr Kopáček, který jej vede do léta 1947. Oddíl se opět ocitá bez vedoucího. Chlapci si jej však vedou sami. Oddíl začíná vydávat cyklostylovaný časopis Jestřáb. U jeho zrodu stojí Benda – Hardy, Havlík – Allan, Brouček – Bill. V prosinci 1947 se Barborka vrací a opět se ujímá vedení oddílu. Ten podléhá okrskem pod Horažďovice a oblastí patří do Písku. První skautský slib skládají chlapci v prosinci 1947.
25. ledna 1948 vzniká v Pačejově jedno jediné středisko s názvem Jestřáb a velitelem se stává Barborka – Ferina. Dva oddíly sestávají z oddílu Vlků a oddílu Jestřábu. Vybudovaly volejbalové hřiště, zúčastnily se hokejových zápasů a v červenci 1948 pořádají první táborový oheň.
V prosinci 1948 je zakázáno vydávání časopisu Jestřáb (zrejmě zde zasáhl sled politických událostí). Přesto středisko prvně táboří v červenci 1949 u Zaječího mlýna na Křemelné.
V únoru 1950 středisko končí svoji činnost tím, že je předáno pod vedení SČM v Olšanech.
4. dubna 1968 obnovuje středisko Jestřáb svoji činnost. Má registrovány tři oddíly: junáky, skautky a vlčata. V čele střediska je bratr Jaromír Benda – Rikitan. Spolu s ním stojí v čele střediska Miroslav Vondryska a Bendová – Čejka (Rikitanova matka).
Středisko začíná opět vydávat svůj časopis, avšak pod názvem Pošumavský hlasatel. Záhy má víc než tisíc předplatitelů a ještě více příznivců.
Dvoutýdenní tábor je v druhé polovině července ve „Sluneční zátoce“ u Myslívského rybníku.
28. října 1968 vysazují pačejovští skauti lípu Svobody u pomníku obětem druhé světové války skládají slib. Pačejovští činovníci skládají 3 orlí pera na táboře v roce 1969, který byl u rybníka Zákup v „Zeleném údolí“. Středisko už zde mělo svoje vlastní stany i s podsadami.
Poblíž Sedlice u Blatné pak má tábor v roce 1970. Po tomto táboře je opět činnost střediska zakázána – jako ostatně všem skautům.
Středisko obnovuje svoji činnost na jaře 1990 a to opět jako součást Okresní rady Klatovy.
V čele střediska opět stojí Jaromír Benda. V listopadu 1993 se stává velitelem střediska Miroslav Žitník. Jaromír Benda – Rikitan zemřel v květnu 1994. Spolu s ním končí svůj život i Pošumavský hlasatel. Ten už nemá nikoho, kdo by jej vedl, kdo by se o něj staral. … A také nemá peníze.
V závěru nám kronika ještě připomíná slavnostní chvíle roku 1991, kdy byly v pačejovském kostele vysvěceny všechny oddílové vlajky i vlajka středisková.
Miroslav Žitník - Slavík