Zamykání 2009

Zamykání 2009


Jak jsme zamykali louku

Tak ahoj všichni!

Musím se s vámi podělit o zážitky ze zamykání naší louky. To je už dlouholetý rituál, který provádíme vždy na konci tábornické sezony. A tak poslední říjnovou sobotu jsme vyrazili po domluvě termínu na Střediskové radě.

Já jsem jel s Tanguou a hezky jsme si po cestě povídali. Teď je nejhorší období - po táboře a do dalšího mooc daleko. Cestou jsme dojeli auto, které řídil Pirát a vezl Slavíka, Hurona a Monču. Cesta pěkně ubíhala a za chvíli jsme byli na lesní cestě a stavěli jsme na námi vybudovaném parkovišti za potokem u cesty.

V salaši již hořel oheň, neboť první přijel Wimmer s Batmanem a naše zásada je, že kdo přijede první, tak rozdělává. Trošku jsme pokecali a za chvíli se blížilo další auto. To byl Senťa s Lenčou a malým, teprve čtyřměsíčním synem – nejmladším účastníkem naší akce. Jako poslední přijel žlutý minibus, který řídil Kláda a s ním přijel Joe, Piškot a naše mladá naděje a „pěchota“ Bokačo, Lafoun a Rejbek.

A byli jsme všichni. Celkem 17. Ostatní z nějakých důvodů nemohli.

Po uvítacích vejšprechtech začala naše činnost - někdo čistil potok od listí a bláta, někdo uklízel různě poházená prkna,klacky, protože cizí návštevníci louky nemají smysl pro pořádek, někdo nosil dříví na oheň.Také jsme obešli louku a zkontrolovali letos zasazené stromky , sklep a další zařízení a při tom samozřejmě plánovali a plánovali…….

Potom jsme se všichni slezli v salaši u ohně, neboť díky pokročilému termínu nebylo žádný teplo a začala obvyklá činnost – opékání buřtů a taky kolovala flaška slivovice z Moravy, kterou přivezl Slavík. Dobrá! A u toho hodně a hodně heců a keců a docela legrace. Čas utíkal a začalo se stmívat.Někdo vykřikl : „Budeme muset zakopat flašku nebo na to neuvidíme!“ Pro nezasvěcené musím vysvětlit, že je to další dlouholetý rituál – při zamykání zakopeme flašku s něčím dobrým a ta hlídá louku celou zimu a hlavně „dozraje“ a potom na jaře při odemykání louky ji vykopeme a vypijeme. Letos dodal flašku Senťa a bylo to něco s medem. Ňam!

Zakopat flašku – to se snadno řekne. Ale musíte vybrat místo , určit souřadnice, vykopat díru, uložit flašku v ochranném pouzdru – to dodal jako vždy Joe – zaházet , zamaskovat a hlavně pamatovat si to místo, aby na jaře jsme se k té dobrotě vůbec dostali. A o tom až příště.

Teď už zbývalo jen to hlavní, kvůli čemu jsme přijeli. Zamknout louku a uložit ji k zimnímu spánku. K tomu účelu vyrobil Tangua velký klíč a jako klíčová dírka nám už léta slouží díra po vlajkovém stožáru. Máme zásadu, že zamykají „staříci“ a odemykají „mladíci“. Uděláme kruh a chytneme se za ruce. Letos se zamykání ujal Pirát a za našeho mohutného povzbuzování zamknul na tři západy – ale pozor – k tomu se čte na pergamenu napsané říkání: „Naše louko požehnaná, která nás tu léta trpíš a trpěti budeš, ukládáme tě k zimnímu spánku….“ Zkrátka je to dlouhé a dojemné a celé vám to prozradit nemůžu, protože musíme mít také nějaké tajemství………. A je zamčeno!

Po krátké poradě se loučíme s loukou a odjíždíme do Sedlice na „Velkou“ na večeři a na kafe a taky pozdravit známé.

Cesta domů bude dlouhá, ale to jsme ještě netušili.

(Za oldskauty Tom)



Fotky z akce najdete na stránkách : https://junakpacejov.rajce.idnes.cz/