Jak jsme odemykali louku

Jak jsme odemykali louku

Jaro je v plném proudu – huráááá. A budiž pozdraveno.

Tak ahoj všem. Po dlouhé a tuhé zimě se zase musíme ozvat s tím, co je nového.

Ale kdo sleduje naše www stránky, tak ví, že nespíme. Naopak!

Ples jsme přežili a už jsme vyhlíželi to milované  a očekávané jaro. Jak zpívají Nedvědi:“…stýská se až po zádech jde mráz…“ Potom  Béďova padesátka, májka , schůzky…

 Na Střediskové radě se rozhodlo, že v sobotu o posledním květnovém víkendu, pojedeme odemknout louku a když bude počasí, tak pojedeme již ráno a uděláme nějaké jarní práce. Dohodnuto! Je to sice  oproti jiným letům o 14 dní později, ale kvůli jiným akcím to prostě dřív nešlo. My ale nezapomíníme, neboť před 16 lety tady zemřel Rikitan.

Sešli jsme se u Joa na chatě a po krátké poradě , kdo jaký má úkol, jsme vyrazili. Já jsem vezl Tangua a stromky na sázení. Když jsme přejeli hráz Komoráku, bylo v lese vidět velký cvrkot. To asi myslivci měli brigádu na úklid lesa. O kus dál, nedaleko louky, stál v cestě traktor s dřívím, to parta místních dělala výřez. Bedna s pivem nechyběla. Zastavil jsem u nich, stáhl okýnko a povídám:“Nemáte toho piva ňák moc!My vám kdyžtak pomůžeme.Hahaha. A přiďte si k nám opéct buřty do salaše!Ahoj.“ Zkrátka – se sousedy se musí udržovat dobré styky.

A jsme na louce. První. Hned sháníme chrast na rozdělání ohně. To se daří a už přijíždějí další – roveři Bokačo, Lafont a Rayback. Senťa na čtyřkolce. Potom Wimmer s Batmanem a malým ani ne tříměsíčním Wimmrátkem, Joe,Piškot , Béďa s Janou. Po krátké poradě jsme rozdělili úkoly – hlavní je udělat plato pod kuchyni, mít připravenou rovinu, protože to dá při stavbě tábora nejvíc práce. Musíme také uklidit , zasázet stromky, vyčistit potok po zimě…..

Práce se pěkně rozběhla a odsejpala, jedna radost. Mezitím přijel ještě Huron s Mončou, Luky, Bill a Kuba, potom Pirát a nakonec Lenča s malým Mišíkem. Bylo nás dvacetjedna.Pěkný! Chyběli jen Slavík a Sokol z pracovních důvodů. Průběžně se opékaly buřty a pojídalo a popíjelo.

Čas tak pěkně utíkal a byl ten nejvyšší odemknout louku. A tak jako vždy – udělat kruh , podle zvyku odemykají mladíci, tentokrát se toho ujal Lafont. K tomu Joe přednáší ony kouzelné věty : „….. dovol nám louko naše oslavovaná, abychom tě probudili ze zimního spánku, symbolicky odemkli a mohli jsme zde vykonávat ……“. Je odemčeno. Jen jedno jsme nestihli – z nedostatku času jsme nevykopali flašku, protože jsme končili kolem sedmý večer. Nevadí. Za tři neděle přijedeme na celý víkend na vítání Slunovratu a přípravy na tábor. A to určitě stihneme ….

Tak AHOOOOJ!!!                                                                            (zapsal Tom)