Pěší pochod a víkendové táboření

 Pěší pochod a víkendové táboření

(Reportáž o vyhrané resp.prohrané sázce)

                Na začátku byla sázka. Již delší dobu se v našich řadách povídalo o tom, že by se někdy mohlo jít pěšky při nějaké příležitosti z Pačejova na naši louku u Stříbrného potoka. A tak při jednom našem setkání v JBR klubu jsme se vzájemně „mladíci“ (roveři a starší junáci) versus „staříci“ (oldskauti) hecovali tak dlouho, až padla sázka.

                Mladíci povídají: „ My plánujeme na začátek září přespat na louce a to bychom tam mohli jít z Pačíva pěšky!“ A staříci na to: „Hahaha, to bychom chtěli vidět. To jsou silné řeči.To kdybyste dokázali,tak vás odměníme!“ Diskuze se velmi rozvinula, slovo dalo slovo, až se uzavřela sázka: Když minimálně 10 mladíků dojde pěšky z Pačejova na naši louku skrze předem určené kontrolní body a bez časového limitu, tak dostanou od staříků Otavský zlaťák v nejvyšší kvalitě. Uzavřeno,platí.

                Začalo plánování akce a termín byl stanoven na 8.- 9.září 2012. Ve středu před se ještě v Olšanech uskutečnila válečná porada a vše může vypuknout. Odchod v sobotu ráno z křižovatky u mostu v 6,30 hod..Staříci se sešli ještě v pátek, aby se domluvili na kontroly po trase a zkusili odhadnout výsledek sázky. Určitou nadějí je, že se jich nesejde 10. Jak se sejdou, tak už dojdou.

                V sobotu ráno v 6,15hod. jsem na křižovatce a nikde nikdo. Že by? Kdepak! Za pět půl přicházejí první borci a ve třičtvrtě jsou všichni. Huron, Wimmer,Piškot,Bokačo,Ryback, Lafoun, Rohla, Ondy,Čumil , Luky. A k tomu ještě Tomáš a malá sedmiletá Esterka. Ty brďo! Všichni dostali „psí známky“ na krk a byli seznámeni s „Protokolem o prohlášení za ztraceného“ .Obdrželi kontrolní nálepky a vyráží.

V 7,00 hod. opouští intravilán obce a mají výbornou náladu a obrovské nadšení. Tak „Šťastnou cestu! Trasa vede kolem draka do Maňovic, kolem Zakupu na Plácek, Holkovice, Svéradice. Tam na 11,500 km je čeká první kontrolní bod a možnost doplnění zásob v místní prodejně. Když procházejí obcí Holkovice, potkají Huronovo tetu a ta jim otevře místní hostinec a zřídí jim občerstvovací stanici. To bylo v 8,30 hod. Nevím, co jim tam podávala, ale celou cestu o tom básnili. Do Svéradic dorazili v 9,45, měli za sebou necelou polovinu cesty a vrhli se do místní prodejny, jak by týden nejedli. Předtím ještě obdrželi všichni razítka  na ruku jako důkaz o tom, že prošli kontrolním bodem v pořádku. Nutno ještě dodat, že první příznaky únavy a bolení nohou v botách se  již u některých začaly projevovat.                

                    Po odpočinku a občerstvení pokračovali po trase Komušín, Slivonice, Čečelovice, Bratronice, Milčice. Zde na návsi byl další kontroní bod a to na km 23,800, ve 13,30 hod. Čekal jsem asi půl hodiny a to jsem již před tím byl na louce, protože jsem si myslel, že už tam jsou. Nebyli. A tak jsem se vrátil na kontroní bod a čekal, Jak vidno,         s přibývajícími kilometry se snižuje rychlost chůze a zvyšuje se únava. Ve 13,48 hod. se objevují první postavy, ta chůze je taková divná. Ale přišli. Razítkuji ruce a následuje odpočinek. Sdělují se zážitky z cesty, občerstvují se, hlavně pití

                Po cca dvaceti minutách pokračují v cestě směr Lažany, dále Pohankův mlýn, Raymanova hájovna a naše louka. Je 15,00 hodin a skupina borců dosahuje cíle. Vítám je na louce a zpívám:“Vítáme vás,vítáme vás, vítáme váááás:“ Kroky všech vedou rovnou ke Stříbrnému potoku, sundavají boty, klesají na břeh a nohy noří do jeho blahodárné vody. Strhané obličeje, ale přesto je v nich vidět radost, že překonali sami sebe. Někdo víc, někdo míň.Dávám jim na známky poslední razítko na důkaz, že došli do cíle a vyslovuji slova uznání. Oni zvítězili a my prohráli. Výborná akce!

     A teď už je čeká až do zítra jen dobré jídlo na grilu a zábava s kytarou u ohně. Tak hezkou zábavu a dobrou noc. (Tom)

Trasa, kterou zaznamenala GPS v Bokačově kapse. Bohužel 3 km před cílem se mobil vybil :)